Obyčejně neobyčejná

Každá žena je jedinečná a něčím výjimečná.

Nevylezla jsem na Mount-Everest, nešla křížovou cestu, nejela se objevit do Tibetu. Prostě neudělala jsem ve svém životě nic zvláštního. Svoji sílu a sama sebe jsem objevila, když jsem byla na dně. Nejednou.

Jako obyčejná milující máma tří dětí a milující manželka, jsem měla pocit, že tím, že jsem se srovnala s nemocí otce, nevěrou a nakonec impulsem vlastního těla zbrzdit, jsem našla sama sebe, vyrovnala se se všemi překážkami života a žila spokojeně. Začala jsem psát blog a světlo světa spatřila i moje první e-knížka o tom, jak mi pády na dno pomohly stát se spokojenou ženou, ženou neobyčejnou. Chtěla jsem šířit svojí energii a pozitivním myšlením pomáhat druhým.

Znovu na dně

Přišlo další dno a dopad byl mnohem tvrdší. Nejdřív jsem přišla o práci, která mě bavila. Cítila jsem obrovskou křivdu a pokoušela se nepřipouštět špínu, která se na mě kydala. Když jsem se vyhrabala, otočil se mi život najednou úplně naruby. Podruhé mě zradil člověk mému srdci nejbližší. Iluze mého spokojeného vztahu se rozpadla na tisíc kousků ve chvíli, kdy jsem byla přesvědčená o tom, že už jsme všechny krize zdolali a náš vztah je pevný. Blesk z čistého nebe, absolutní nepochopení, nezodpovězená otázka PROČ?

Bolest, která se nedá vydržet. Mnohem horší než fyzická.

Oboustranná snaha začít znovu mě najednou strašně unavila. Cítila jsem se vyčerpaná. Přečetla jsem spoustu knížek, přihlašovala se na webmináře a on-line kurzy. Hledala inspiraci a rady, začala se ztrácet co vlastně chci. Přemíra informací mě zahltila. Navštívila jsem osobní koučku a psychologa a krůček po krůčku znovu začínám pracovat na sobě a mít se ráda.

Uvědomění

Uvědomila jsem si, že příliš lpím na vztahu a zapomínám na sebe. Je důležité mít ráda především sebe a neubližovat si přílišným očekáváním. Někdy je lepší nechat věci plynout a dopřát času čas. Věřit v lásku, která je stále v našich srdcích.

Uvědomila jsem si, že přes to všechno, v jaké situaci se nacházím, cítím se dobře, jak vypadám. Přestala jsem na sobě hledat nedostatky a jsem spokojená s tím, jak mi to sluší.

Uvědomila jsem si, že pro mě není důležité, co si o mně kdo myslí. Že chci dělat to, co mě baví a naplňuje a není důležité, jestli jsem pro někoho směšná nebo trapná.

Uvědomila jsem si, jaké obrovské bohatství mám ve svých dětech. Jsem obklopena láskou rodiny a přátel. Cítím neskutečnou vděčnost za jejich podporu.

Uvědomila jsem si, že mě brzdí představa možného návratu do již ztracené práce. A hlavně, že tam už nepatřím. Rozhodla jsem se naplno „obout“ do práce na svém vlastním podnikání a plnění svých snů. Slíbila jsem si, že do svých pětačtyřicátých narozenin vydám knížku.

Začít jinak

Dnes je 10.září 2019. Přesně tři měsíce od mého posledního pádu na dno. Mám za sebou tři měsíce na horské dráze svých emocí. Prudké výjezdy i strmé pády. Dny zalité sluncem i dny plné tmavých mraků. Láska, naděje, víra i bolest, trápení a beznaděj. Bušící srdce i oči plné slz. Silná žena plná energie i křehká porcelánová panenka na rozbití. Žena plná plánů a stanovených cílů i žena totálně vyčerpaná bez jakékoliv snahy.

Dnes jsem se probudila po pár dnech deprese s novým impulsem. Přišla, aby mě opět  naučila pokoře. Ta bolest a tíha na prsou mě vedla k uvědomění se zastavit a nepřeskakovat. Nelpět na tom mít vyřešeno. Schoulit se, brečet a dopřát si i to, že je mi zkrátka blbě. Nebýt za každou cenu pozitivní. Došla jsem do další fáze procesu uzdravování. Malými krůčky každý den. Netlačit, nespěchat. Pokračovat dál po cestě pomalu.

Dnes svítí slunce. Cítím, že všechno dobře dopadne, že všechno bude tak jak má. Věřím v lásku.

Dnes se přihlašuji do pokračujícího kurzu na on-line podnikání a začínám psát. O tom, že každá obyčejná žena je neobyčejná. Že není třeba vylézt na nejvyšší horu světa, abych se cítila něčím výjimečná. Jsem totiž přesvědčená o tom, že každá žena je výjimečná a jedinečná. A každá překážka, kterou v životě překoná, jí takovou činí.

Co dáváme, to nám vesmír vrací.

Dostáváme to, co potřebujeme, ne to co chceme.

Všechno se děje ve správný čas a v náš prospěch.

Nezáleží na tom, co se nám v životě stane, ale na tom co s tím uděláme. Je jenom na nás, jestli nám v životě svítí slunce.

Kateřina

Jsem prostě a jednoduše žena, která našla sama sebe. Díky životním peripetiím jsem se naučila, že není sobectví myslet sama na sebe. Inspiruji svým příběhem a jako kouč a terapeut pomáhám najít cestu ke spokojenosti. Můj příběh si přečtete zde. Pár jednoduchých tipů najdete v mé e-knížce zdarma .
  • Jak se nevzdat a být spokojená

    Zvednou se ze dna znamená, že se staneš silnější. Je jenom na tobě, jestli ti v životě bude znovu svítit slunce.

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Přidejte se na facebooku
  • Sledujte mě na instagramu
    This error message is only visible to WordPress admins
    Error: No posts found.